Stříbrná mince 2 Zlatník Františka Josefa I. | Rakouská ražba | 1868 A

Stříbrná mince 2 Zlatník Františka Josefa I. | Rakouská ražba | 1868 A

Kód produktu: 8213

Stříbrná mince FJI. o váze 24,69 g s ryzostí 900/1000 byla ražena v roce 1868. Více informací

Dočasně vyprodáno Sledovat dostupnost
Prodejní cena 2 Kč
Výkupní cena Na dotaz
Dárek: Jakmile přidáte do košíku 1 ks, dostanete 1 dárek (Dárkový měšec)

Slevy při odběru více kusů

  • 2 - 4 ks 1,98 Kč / ks
  • 5 - 9 ks 1,96 Kč / ks
  • 10 - 24 ks 1,94 Kč / ks
  • 25 a více ks 1,92 Kč / ks
Aktualizace ceny za

Stříbrná mince 2 Florin (2Gulden, Zlatník) - 24,69g je vyražena ze stříbra o ryzosti 900/1000, průměr mince 36 mm. Avers zobrazuje rakouského císaře Františka Josefa I. v bočním profilu s vavřínovým věncem na hlavě. Po obvodu mince se táhne nápis FRANC·IOS·I·D·G·AVSTRIAE IMPERATOR. Hrana s nápisem VIRIBVS VNITIS („spojenými silami“, osobní heslo Fr. Josefa).

Revers vyobrazuje habsburského dvouhlavého orla s erbem a symboly moci – královskou korunou nad hlavami a mečem, žezlem a královským jablkem v pařátech orla. Po obvodu mince je nápis HUNGAR· BOHEM· GAL· (1 FL) LOD· ILL· REX A· A.

Pojmenování Gulden vznikl z mince, která původně pochází z Německa. Tam byly od 14. století raženy zlaté guldeny a později také stříbrné guldeny. Forint bylo uherské označení pro guldeny (nebo také zlaté, zlaťáky, floriny, florény). Tato platidla se stala oficiální měnou v Rakousko-Uhersku v letech 1754 - 1892. Francie, Belgie, Itálie a Švýcarsko založily v roce 1865 Latinskou unii a dohodly se na volném oběhu mincí stejných rozměrů, váhy, ryzosti a hodnoty na území těchto států. V těchto zemích měly být všechny guldeny stejné hodnoty, velikosti a váhy. Rakousko uzavřelo v roce 1867 předběžnou dohodu o vstupu do této unie, ale i když Rakousko do Latinské unie nevstoupilo, stále razilo guldenové mince zlaté i stříbrné. Mince měly stejné specifikace jako ty v unii. Mince byly raženy s portrétem císaře Františka Josefa až do roku 1892. Pak koruna nahradila guldenu jako měnu.

Roku 1892 byla zavedena korunová měna, založená na zlatém standardu, která se v praxi projevila ražbou zlatých a stříbrných mincí, jakož i emisí bankovek vyšších nominálů, směnitelných za kov. Mincovní a měnovou jednotkou se stal jeden kilogram zlata. Z mincovního kilogramu zlata (0,900 zlata + 0,100 mědi) mělo být teoreticky raženo 2 952 korun (označení K). Rakouská a korunová měna se vyměňovala v poměru 1:2. Z výměny bankovky v hodnotě 5 zlatých za 10 korun se vyvinul výraz "pětka" pro desetikorunu, který se udržel zčásti dosud.

Parametry
Hmotnost 24,69 g
Průměr 36 mm
Poznámka Ilustrační foto
Ryzost 900/1000
Země původu Rakousko-Uhersko
Ročník 1868